Sidgwick, Henry (1838-1900). Britský filosof. Profesor morální filosofie v Cambridgi v letech 1883-1900. Sidgwick je považován za šedou ellÚnenci pozdně viktoriánské váhavosti, jak ho označili jeho následovníci na Cambridgské universitě, kteří se pokusili učinit samostatné problémy z otázek, kterými se zabýval v rámci jednotného eticko-politického systému.
Sigdwick byl poslední vážený filosof, který se podobně jako J. S. MILL pokusil o velká díla etická, ekonollÚcká a politická (Metody etiky [The Methods of Ethics, l 1874]; Základy politické ekonomie [The Principles of Political Economy, 1883]; a Základy politiky, [The Elements of Politics, 1891]), nicméně jeho dílo zůstává směsicí benthamovských jistot, před-marshalovského ekonollÚsmu a politologie izolované od vlivu post-marxistické sociologie.
Přesto je však poznámka J. M. Keynese, že Sidgwick "nikdy nedělal nic jiného než přemýšlel, zda je křesťanství pravdivé, dokazoval, že není, a doufal, že je" (citováno v Skidelském, s.34),-nespravedlivá vůči jeho aktivnímu a plodnému životu, v němž zapojení do intelektuálních a politických sporů nevedlo - jak je běžné ve dvacátém století k sociologické generalizaci, ale k přehodnocení východisek politického myšlení, dostatečně propracovaného, aby se stalo trvalou hodnotou.
Sigdwick byl synem evangelického duchovního a společně s T. H. GREENEM navštěvoval školu v Rugby. Patřil k energické a produktivní generaci, která v šedesátých a sedmdesát)Tch letech provedla reformu Oxfordu a Cambridge, jíž se snažila přizpůsobit tyto university potřebám nové demokracie a navrhnout nějakou formu občanské etiky, která by nahradila klesající důvěryhodnost zjeveného náboženství.
Nábožensko-politické spory šedesátých let jsou základem myšlenek knihy Metody etiky a jejího pojednáním o neadekvátnosti egoismu jako základu utilitaristické etiky (viz UTlLITARlSMUS). Co se ale stane, ptá se Sidgwick, když může být největší dobro zajištěno pouze osobním sebeobětováním? Tato kniha, a do jisté míry celá Sigdwickova další ekonomická a politická filosofie, zkoumá vztah mezi apriorními morálními příkazy a politickými axiomy a kalkulacemi obecné užitečnosti, tedy jednáním vlády. Sidgwickovi současníci, jejichž typickým představitelem byl James Bryce, si uvědomili, že jeho přínos spočívá v oblasti zacházení s běžnými termíny etického a politického uvažování: "Student, který už má nějaké vědomosti o daném tématu... nesmírně získá objevením tolika nesprávných názorů v obecně přijímaných pojmech a tolika podmínek, které by mohly omezit rozsah obecné výpovědi." (Bryce s.333) Byla to právě Sigdwickova pečlivá analýza pojmů jako "spravedlnost", "autorita", "smluvní svoboda", které daly jeho ekonomickým a politickým studiím trvalou hodnotu, často lépe patrnou v esejích než ve vědeckých spisech. I když byl posledním váženým ekonomem, který se obešel bez matematických technik, chválí Alfred Marshall jeho zacházení s funkcí vlády v ekonomice jako "zdaleka nejlepší svého druhu v kterémkoli jazyce". Sidgwickovo oslovení Britského sdružení (British Association) nazvané ,,0 ekonomických výjimkách laissez-faire" je klasickým dílem. Svými Zásadami politické ekonomie na sebe přivodil hněv manchesterské školy za myšlenku, že hospodářská efektivnost může na přísně utilitaristickém základě vyžadovat značný podíl státní intervence; tento zjevný radikalismus však doplňuje obava, zda je demokracie dostatečně kompetentní, aby se ujala takového řízení ekonomiky. Práce Základy politiky, uplatňující argumentační postup od principů k institucím, zdůrazňuje potřebu vlády objektivních a kompetentních lidí, ale na rozdíl od PARETA a MOSCY neformuluje žádnou sociologickou teorii, která by vyložila hegemonii takových elit.
Přes pověst pochybovače položila Sidgwickova energická kariéra universitního reformátora a universálnost jeho politické kritiky základy etatismu dvacátého století. CTH

odkazy Sidgwick, H.: The Methods (~ť Ethics. Londýn: Macmillan,1874.
_: The Principles (Jť Political Economy. Londýn: Macmillan, 1883.
_: The Elements (Jť Politics. Londýn: Macmillan,1891.
Skidelsky, R.: John Maynard Keynes, sv.l, Londýn: Macmillan, 1983.
Bryce, J.: Studie~' in Contemporary Biography. Londýn: Macmillan, 1903.
literatura Harvie, c.T.: The Lights oť Liberalism: University Uberals and the Chalienge oj" Democracy, 1860-86.
Londýn: Anen Lane, 1976.
Schneewind, J.B.: Sigdwick's Ethics and Victorian Moral Philomphy. Oxford: Clarendon Press, 1977.